Pověst o Šumanošovi

O kom je řeč? Přeci o šumavském mužíčku, skřítku, který dobro oplácel dobrem a zlo zlem. Již dlouhá a dlouhá léta se v oblasti Modravy a hlavně kolem Filipovy Huti vypráví pověst o šumavském skřítku, Šumanošovi.
Jednou k večeru, když se vracel jeden z místních chasníku z nedaleké hospody přes hluboký les, potkal lesního mužíčka. Zelené vlasy, nos jako smrková šiška a oči mu zářili jako z toho nejbělejšího porculánu. Chasník se polekal, ale po chvíli se s ním dal do řeči. Mužíček si postěžoval na bídu, načež ho chasník pozval do chalupy, kde mu připravil krmi. Přišla řeč, že v místních lesích vymizely brusinky a borůvky, které byla hlavním zdrojem příjmů obyvatel. Druhý den se kolem chalupy urodilo obrovské množství brusinek a borůvek. Chasník s celou rodinou prožili krutou horskou zimu v pohodě.
Nejen dobro, ale i zlomyslnosti činil tento mužíček. Takový případ se stal jednomu sedlákovi z nedaleké Kvildy. Ten když přišel navečer do stáje, uviděl na slámě ležet tohoto mužíčka. Okamžitě se na něj obořil a bičem ho hnal ze chléva se slovy: „Ještě se ukaž, a ztrestám tě sekerou!“ Druhý den sedlák zjistil, že všechny ostré nástroje včetně pil a seker jsou tupé. Nechal je tedy nabrousil, ale když přišel domů, všechny byly opět tupé. Již se mu nepodařilo ničeho naostřit, a bič, kterým hnal Šumanoše, v ruce pálil jako rozžhavené železo, takže jej musel vyhodit. Po nějakém čase se sedlák odstěhoval.
Vypráví se, že Šumanoš v lesích sázel nejen brusinky, borůvky a maliny, ale hlavně sázel hřiby, kterých po lesích bylo hojnost.
I v dnešní době jsou lidé, kteří na svou čest přísahali, že se s tímto lesním mužíčkem, Šumanošem, osobně v lesích kolem Filipovy Huti setkali.
Kde je pravda, necháme na posouzení samotnému čtenáři.