MODRAVA

Nadmořská výška: 980 – 1370 Založení: 1757 Velikost správního území: 8 163 hektarů
Sídla ve správním území obce: Modrava, Filipova Huť, zaniklá část Vchýnice – Tetov a samostatné lokality Rybárna, Javoří Pila, Březník, Roklanská chata.
Modrava - rázovitá horská obec, dnes jedno z nejvýznamnějších center letní a zimní turistiky na Šumavě. Modrava, Filipova Huť, Březník, Roklanská chata, Vchýnice – Tetov, Rybárna a Javoří Pila, jsou názvy sídel, ve kterých se postupně od roku 1614 rodila historie této obce. První dochované písemné zmínky jsou spojeny s využitím bohatství ryb ve zdejších vodních tocích a zvěře v okolních hlubokých lesích.
Další rozvoj je spojen s existencí obchodní cesty vybudované ve druhé polovině 14. století Karlem IV. Největší územní rozvoj nastal ve druhé polovině 18. století, kdy byla Modrava a její okolí součástí panství hraběte Kinského. Bylo to období rozvoje sklářství ve Filipově Huti.
Po úpadku sklářství a se změnou majitele panství, kterým se stává kníže Schwarzenberg, dochází k využití bohatství dřeva, které poskytovaly okolní rozsáhlé lesy. V té době zahájil pod Modravou slavný Ing. Rosenaur roku 1799 stavbu Vchýnicko-Tetovského kanálu na plavení polenového dřeva. V roce 1801 byla stavba 14,4 km dlouhého plavební kanálu dokončena a svému účelu sloužila až do 1.poloviny 20.století. v součastné je plavební kanál ochraňován jako technická kulturní památka. Pro potřeby plavení dřeva bylo nutné vybudovat plavební nádrže (švele, klauzy), ze kterých se zadržovaná voda při plavení vypouštěla. Největší byla Luzenská, nejznámější byla Ptačí (Voegeltanská).
Období mezi dvěma světovými válkami a následné politické uspořádání po II. světové válce přivedly obec téměř k úplnému zániku. Z původních více jak dvou tisíc obyvatel žije v obci v současné době necelých sedmdesát. Do současnosti si obec zachovala ráz typické horská vesnice.
Dominantou Modravy je Klostermannova chata, postavena roku 1924 jako chata Klubu československých turistů. Objekt byl jako dílo architekta Bohuslava Fuchse v roce 1994 prohlášen nemovitou kulturní památkou. Nemovitou kulturní památkou jsou vyhlášeny i stavby na břehu Roklanského potoka, které v minulosti patřily ke slavné Bienertově továrně na výrobu rezonančních desek.
Nejnavštěvovanějším místem širokého okolí je Březník. Ojedinělá přírodní scenérie údolí Luzenského potoka s výhledem na kamenný homolovitý vrchol hory Luzný (1373 m.n.m.), okolní komplex vysokohorského lesa (1370 m.n.m.) a výskyt zástupců živočišných a biologických druhů jsou skutečným srdcem zdejší přírody. V okolním horském lese se na rozloze 3 615 hektarů rozkládají nejvzácnější části šumavské přírody – vrchovištní rašeliniště.
Pro svou polohu uprostřed šumavské přírody, ale i pro svou pohostinnost a kvalitu nabízených služeb je Modrava a blízká Filipova Huť cílem mnoha návštěvníků.